ČŠI: V průměru 5 žáků na každé základní škole nedostává ze strany rodiny prakticky žádnou podporu ve vzdělávání

Česká školní inspekce (dále jen „ČŠI“) vydala tématickou zprávu s výsledky inspekční činnosti zaměřené na spolupráci základních škol s orgány sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „OSPOD“). Inspekční zjišťování probíhalo na více než tisícovce základních škol, což představuje čtvrtinu všech základních škol na území České republiky.

Nejdůležitější zjištění:

  1. V evidenci OSPOD je přibližně 3,5% všech žáků základních škol. Alespoň jeden žák v evidenci OSPOD byl uveden skoro v 68 % základních škol.
  2. 57 % škol bylo zaznamenáno alespoň jedno dítě s rizikovým chováním, ve více než polovině základních škol bylo zaznamenáno alespoň jedno dítě, u kterého se projevila materiální deprivace či zanedbávání, u skoro 45% škol alespoň jedno dítě vyrůstalo v rodinách, kde se vyskytují sociálně-patologické jevy.
  3. U 43% škol se alespoň jednomu dítěti nedostávalo ze strany rodiny prakticky žádné podpory ve vzdělávání. Pokud bychom se podívali, kolik takovýchto dětí připadá na jednu školu, zjistili bychom, že v průměru se jedná o 5 žáků na 1 školu.
  4. Skoro desetina ředitelů ZŠ pociťuje obavy z toho, že výsledkem intervence OSPOD bude odebrání dítěte z rodiny.
  5. Skoro třetina ředitelů pociťuje obavy z toho, že důsledkem spolupráce s OSPOD bude zhoršení vztahů s rodiči žáků, případně ohrožení pedagogů ze strany rodičů.
  6. Negativním zjištěním je skutečnost, že v téměř 12 % škol nemají žáci přístup k informaci o možnostech využití krizové pomoci a že pouze necelá polovina škol má problematiku CAN (syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte) zpracovanou ve svém minimálním preventivním programu.
  7. Nejvíce žáků v evidenci OSPOD je ve školách, které se nacházejí v blízkosti sociálně vyloučených lokalit, přičemž jde o základní školy praktické nebo speciální.

Další zajímavá zjištění

  1. OSPOD a školy spolupracují zejména v následujících oblastech: oznamování skutečností o dětech, kterým má být věnována sociálně –právní ochrana, poskytování informací o dětech v průběhu výkonu sociálně-právní ochrany, přizvání na jednání případové konference, atd.
  2. Pracovníci škol se na vyhodnocování a plánování ochrany dítěte mimo případové konference podíleli ve dvou třetinách škol.
  3. Co se týká dostatečného množství informací od OSPOD, převažuje nespokojenost ředitelů ohledně případů, které nebyly iniciovány školou. Nedostatek informací uvedlo dokonce 55 % ředitelů škol, které měly ke konci ledna 2016 žáky evidované OSPOD. Naprostá většina ředitelů (97 %) by více informací uvítala. V případech, které iniciovala sama škola, uvedlo nedostatek informací více než čtvrtina ředitelů.
  4. V rámci šetření bylo také zjišťováno, jakou část závažných výchovných problémů řeší školy jednotlivými způsoby. Nejčastěji jsou řešeny ve spolupráci s rodinou žáka (79%), dále ve spolupráci se školským poradenským pracovištěm (27%), se speciálně pedagogickým centrem nebo pedagogicko psychologickou poradnou (21%), ve spolupráci s OSPOD (19%) a pouze ve 3% ve spolupráci s neziskovým sektorem.
  5. Význam spolupráce školy a rodin žáků jako prostředku k prevenci výchovných problémů považuje za naprosto zásadní 83% ředitelů.
  6. V 90 % škol je osvěta v oblasti prevence týrání, zanedbávání a zneužívání dětí včleněna do výuky a třetina škol pořádá besedy s účastí externích odborníků. Přesto v 8,3 % škol nejsou žáci v této oblasti informováni ani jedním z těchto způsobů.
  7. Ve většině škol je za oblast sociálně-právní ochrany dětí zodpovědný ředitel (43%), výchovný poradce (26%) nebo školní metodik prevence (21%). V průměru se osoba odpovědná za oblast sociálně-právní ochrany dětí věnuje této problematice 4,6 hodiny měsíčně. V převážné většině škol se agendě sociálně-právní ochrany dětí věnují mimo hlavní odpovědnou osobu i další pracovníci školy (v 74 % zejména třídní učitel).
  8. Nejvyšší podíl ředitelů (87,1%) považuje další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti prevence sociálně patologických jevů z hlediska důležitosti za srovnatelné s ostatními tématy, jímž se učitelé věnují. Jen desetina všech ředitelů považuje toto téma za prioritní.

Podle zprávy bylo cílem tématické inspekční činnosti poskytnout zejména informace o podobě a přínosech spolupráce základních škol a OSPOD. ČŠI zjišťovala například počty ohrožených dětí ve škole, počty dětí, u kterých se projevila materiální deprivace či zanedbávání nebo počty dětí, u kterých bylo zaznamenáno rizikové chování. Součástí zjišťování byly také aktivity školy v podpoře ohrožených dětí (minimální preventivní program, pořádání besed a osvětových aktivit, finanční a materiální podpora žáků, nabídka doučování).

Česká školní inspekce doporučuje:

  1. Zajistit větší koordinaci činností na úseku sociálně-právní ochrany dětí ve školách mezi MŠMT a MPSV
  2. Posílit informovanost o činnosti OSPOD a využívat OSPOD nejen při řešení již vzniklých situací, ale také při realizaci preventivních aktivit
  3. Výrazně zlepšit informovanost škol ze strany OSPOD o žácích školy v jejich péči
  4. Zvýšit nabídku dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků zejména v tématech šikany, kyberšikany a dalšího rizikového chování.

 

Zdroj informací a celá zpráva k přečtení na http://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Tematicka-zprava-%E2%80%93-Spoluprace-zakladnich-skol-s-OS