Česká školní inspekce (dále jen „ČŠI“) vydala tématickou zprávu s výsledky inspekční činnosti zaměřené na spolupráci základních škol s orgány sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „OSPOD“). Inspekční zjišťování probíhalo na více než tisícovce základních škol, což představuje čtvrtinu všech základních škol na území České republiky.
Nejdůležitější zjištění:
- V evidenci OSPOD je přibližně 3,5% všech žáků základních škol. Alespoň jeden žák v evidenci OSPOD byl uveden skoro v 68 % základních škol.
- V 57 % škol bylo zaznamenáno alespoň jedno dítě s rizikovým chováním, ve více než polovině základních škol bylo zaznamenáno alespoň jedno dítě, u kterého se projevila materiální deprivace či zanedbávání, u skoro 45% škol alespoň jedno dítě vyrůstalo v rodinách, kde se vyskytují sociálně-patologické jevy.
- U 43% škol se alespoň jednomu dítěti nedostávalo ze strany rodiny prakticky žádné podpory ve vzdělávání. Pokud bychom se podívali, kolik takovýchto dětí připadá na jednu školu, zjistili bychom, že v průměru se jedná o 5 žáků na 1 školu.
- Skoro desetina ředitelů ZŠ pociťuje obavy z toho, že výsledkem intervence OSPOD bude odebrání dítěte z rodiny.
- Skoro třetina ředitelů pociťuje obavy z toho, že důsledkem spolupráce s OSPOD bude zhoršení vztahů s rodiči žáků, případně ohrožení pedagogů ze strany rodičů.
- Negativním zjištěním je skutečnost, že v téměř 12 % škol nemají žáci přístup k informaci o možnostech využití krizové pomoci a že pouze necelá polovina škol má problematiku CAN (syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte) zpracovanou ve svém minimálním preventivním programu.
- Nejvíce žáků v evidenci OSPOD je ve školách, které se nacházejí v blízkosti sociálně vyloučených lokalit, přičemž jde o základní školy praktické nebo speciální.
Další zajímavá zjištění
- OSPOD a školy spolupracují zejména v následujících oblastech: oznamování skutečností o dětech, kterým má být věnována sociálně –právní ochrana, poskytování informací o dětech v průběhu výkonu sociálně-právní ochrany, přizvání na jednání případové konference, atd.
- Pracovníci škol se na vyhodnocování a plánování ochrany dítěte mimo případové konference podíleli ve dvou třetinách škol.
- Co se týká dostatečného množství informací od OSPOD, převažuje nespokojenost ředitelů ohledně případů, které nebyly iniciovány školou. Nedostatek informací uvedlo dokonce 55 % ředitelů škol, které měly ke konci ledna 2016 žáky evidované OSPOD. Naprostá většina ředitelů (97 %) by více informací uvítala. V případech, které iniciovala sama škola, uvedlo nedostatek informací více než čtvrtina ředitelů.
- V rámci šetření bylo také zjišťováno, jakou část závažných výchovných problémů řeší školy jednotlivými způsoby. Nejčastěji jsou řešeny ve spolupráci s rodinou žáka (79%), dále ve spolupráci se školským poradenským pracovištěm (27%), se speciálně pedagogickým centrem nebo pedagogicko psychologickou poradnou (21%), ve spolupráci s OSPOD (19%) a pouze ve 3% ve spolupráci s neziskovým sektorem.
- Význam spolupráce školy a rodin žáků jako prostředku k prevenci výchovných problémů považuje za naprosto zásadní 83% ředitelů.
- V 90 % škol je osvěta v oblasti prevence týrání, zanedbávání a zneužívání dětí včleněna do výuky a třetina škol pořádá besedy s účastí externích odborníků. Přesto v 8,3 % škol nejsou žáci v této oblasti informováni ani jedním z těchto způsobů.
- Ve většině škol je za oblast sociálně-právní ochrany dětí zodpovědný ředitel (43%), výchovný poradce (26%) nebo školní metodik prevence (21%). V průměru se osoba odpovědná za oblast sociálně-právní ochrany dětí věnuje této problematice 4,6 hodiny měsíčně. V převážné většině škol se agendě sociálně-právní ochrany dětí věnují mimo hlavní odpovědnou osobu i další pracovníci školy (v 74 % zejména třídní učitel).
- Nejvyšší podíl ředitelů (87,1%) považuje další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti prevence sociálně patologických jevů z hlediska důležitosti za srovnatelné s ostatními tématy, jímž se učitelé věnují. Jen desetina všech ředitelů považuje toto téma za prioritní.
Podle zprávy bylo cílem tématické inspekční činnosti poskytnout zejména informace o podobě a přínosech spolupráce základních škol a OSPOD. ČŠI zjišťovala například počty ohrožených dětí ve škole, počty dětí, u kterých se projevila materiální deprivace či zanedbávání nebo počty dětí, u kterých bylo zaznamenáno rizikové chování. Součástí zjišťování byly také aktivity školy v podpoře ohrožených dětí (minimální preventivní program, pořádání besed a osvětových aktivit, finanční a materiální podpora žáků, nabídka doučování).
Česká školní inspekce doporučuje:
- Zajistit větší koordinaci činností na úseku sociálně-právní ochrany dětí ve školách mezi MŠMT a MPSV
- Posílit informovanost o činnosti OSPOD a využívat OSPOD nejen při řešení již vzniklých situací, ale také při realizaci preventivních aktivit
- Výrazně zlepšit informovanost škol ze strany OSPOD o žácích školy v jejich péči
- Zvýšit nabídku dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků zejména v tématech šikany, kyberšikany a dalšího rizikového chování.
Zdroj informací a celá zpráva k přečtení na http://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Tematicka-zprava-%E2%80%93-Spoluprace-zakladnich-skol-s-OS